Asociace malého fotbalu české republiky

Na hřišti jsem ostřejší na sebe i na spoluhráče, říká Řehák

06. 02. | 21

Pardubice - V pardubickém výběru patří mezi služebně nejstarší hráče, zažil úspěšný ročník 2017/2018, který skončil stříbrnou příčkou. V této sezoně zatím Marek Řehák se svými pardubickými spoluhráči na vítězství ve východní skupině Superligy malého fotbalu nedosáhl.

Teď jako všichni čeká, kdy se opět rozjede. „Doufám, že se situace zlepší a malý fotbal si ještě na jaře zahraji,“ říká třiadvacetiletý Řehák v pátém díle seriálu, který představuje osobnosti výběrů celostátní soutěže.

Jak se udržujete, když se kvůli opatřením proti šíření koronavirové nákazy fotbalové zápasy nehrají?

Běhám dvakrát třikrát do týdne, o víkendu si chodím zakopat na umělku. Nebavilo by mě něco nedělat.

Superligu malého fotbalu hrajete od jejího vzniku, jak ji vnímáte?

Zpočátku jsme ji brali spíš jako srandu, že si zakopeme, ale teď už je na čím dál vyšší úrovni a bereme ji vážněji.

Změnila se také pozice Pardubic v celostátní soutěži?

Když jsme začínali, byli jsme spíš outsideři, ale postupem času jsme se zvedli. Když se sejdeme v dobré partě, můžeme hrát s každým v klidu.

Největšího úspěchu dosáhly Pardubice v ročníku 2017/2018, kdy obsadily druhé místo. Co se od té doby změnilo?

V tu dobu nás bylo snad patnáct do pole, zato teď se na některé zápasy scházíme opět v šesti lidech. Nevím, jestli kluci nemají takový zájem o malý fotbal, přitom je hrozně dobrý na techniku, hraje se na malém hřišti. Doufám, že se po rozjetí sezony opět sejdeme v dobrém počtu a budeme hrát v horní polovině.

Chybí vám zkušenosti, jaké měl například tehdejší kapitán Zdeněk Dušek?

Přesně tak, zkušenosti nám chybí. Jsme samí mladí hráči, potřebujeme někoho zkušenějšího, kdo nás potáhne.

Ovšem Pardubice produkují talentované mladé hráče, kteří před sebou mají budoucnost…

Docela se tam objevují, třeba Mužík nebo Nikodém začínají být zajímavá jména. Doufám, že jim to vydrží, sejde se nás deset dobrých a zabojujeme o horní příčky.

Vám je třiadvacet let, ale služebně patříte k inventáři pardubického výběru...

Patřím ke střední generaci, ale jsme tam s pár klukama nejdéle, takže bychom měli tým táhnout. Bohužel teď ani nevíme, co bude. Pořád doufám, že se začne a sezonu dohrajeme.

Jste typ fotbalisty, který se umí v kabině či na hřišti ozvat?

Mimo fotbal jsem docela klidný, jakmile ovšem vejdu na hřiště, jsem ostřejší na sebe i na spoluhráče. Tak to ovšem musí být, když se mi něco nepovede, nedaří se mi, jsou na mě ostatní taky ostří.

Pardubice od této sezony hrají ve východní skupině Superligy malého fotbalu, kde jsou se čtyřmi prohrami ze čtyř utkání na poslední šesté příčce. Ukazuje to úroveň vaší skupiny?

Určitě jsme v silnější skupině, kluby jsou na tom jinak, spíš hrajeme za Pardubice pro radost. Záleží, jak se sejdeme, když hrajeme daleko a třeba od osmi hodin, klukům se moc nechce. A ve čtyřech nebo v pěti se nedá nastoupit proti Brnu, které hraje v patnácti. Vždycky se ovšem snažíme nechat na hřišti všechno, ať neděláme ostudu.

V tomto ročníku je pro vás cíl postup do play-off?

Budeme rádi, když to tak dopadne. Hlavně chceme dát tým do kupy, abychom příští ročník už začali se stabilním kádrem.

Jaký je trenér Miroslav Kaluža?

Je přísný, ale zároveň kamarádský. Co řekne, má hlavu patu. Vidíme na něm, že má zkušenosti a nedělá to poprvé.

- Jaroslav Kára -

Foto: Petr Hrnčíř

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 
0 | 100 | 200 | 300 | 400 | 500 | 600 | 700