Asociace malého fotbalu české republiky

Nejsme stroje, abychom pořád vyhrávali, říká brankář Bíro

17. 10. | 19

Most – Zvykl si na opojnou krásu zlatých medailí. Vyhrál mistrovství světa i Evropy a chtěl zlatou trofej také ze světového šampionátu v australském Perthu. Jenže mostecký brankář Ondřej Bíro se tentokrát s českou reprezentací v malém fotbale vítězné oslavy nedočkal. Národní tým prohrál ve čtvrtfinále s Mexikem 1:2 a skončil pátý.

Už jste vstřebal zklamání?

Bertu jako fakt, že nejsme stroje, abychom pořád vyhrávali. Všem nám bylo jasné, že to jednou musí přijít. Dost kluků už říkalo, že když to mělo s někým přijít, tak právě s Mexičany. Nejvíc mě štve, že turnaj byl tak nalosovaný, že jsme se mohli potkat už ve čtvrtfinále. Myslím, že jsme sehráli nejlepší zápas mistrovství, spousta lidí to i tvrdila. Tomu by slušelo daleko pozdější vyvrcholení než ve čtvrtfinále.

Mexičané se na vás dobře připravili?

Za dva roky od Tuniska se u nich toho moc nezměnilo, jsou vždycky skvělí na balonu, techničtí, jak jsou menší, jsou i mrštnější. Stejně skvěle jsme se připravili i my na ně, bohužel tomu moc nenahrával terén. Kdyby byl na trávě granulát, byl to ještě lepší zápas.

Často s balonem vyjíždíte až na polovinu soupeře, v tom vás kluzký povrch hodně omezoval?

Bylo to pro všechny hráče na place stejné, i když pro gólmany je to specifičtější. Když uděláme chybu, není tam nikdo, kdo ji uhasí. Kdyby tam byl granulát, asi si toho dovolím víc, ale Mexičané se na mě i dobře připravili, zavírali mě a nebylo to jednoduché.

Český tým se z poloviny obměnil oproti šampionátu Tunisku před dvěma lety, jak vidíte jeho budoucnost?

O ní vůbec nepochybuji. Levča (spoluhráč Patrik Levčík – pozn. red.) říkal, že končí jedna éra, ale s ním tolik nesouhlasím. Samozřejmě pro mladé kluky to bylo první dospělé play-off, takže je jasné, že nějaká nervozita přijde. S každým zápasem a turnajem jako mistrovství Evropy i světa budou psychicky silnější a jen jim to prospěje. Musíme jim pomoct my zkušení. Vůbec nevnímám žádný problém, co se mladých týká, českou budoucnost vidím docela světle.

Jak se vám spolupracovalo s mladým gólmanem Dominikem Kunickým, mistrem Evropy do 21 let?

To je jeden ze čtyř mladých nových kluků v týmu a bez výjimky všichni čtyři zapadli skvěle, šlapali, jak mají. Nervozita je pochopitelná, trošku jim svazovala nohy, ale každý takový zápas bude ku prospěchu. Na Kuňu nemůžu říct vůbec nic špatného, super kluk do party i do gólmanské dvojky. Myslím, že jsme si vzájemně sedli naprosto skvěle. Věřím, že jednou to bude právě on, kdo repre potáhne z pozice jedničky.

Jak jste si užil Austrálii mimo hřiště?

To je úplně jiný svět, než co známe od nás. Maximálně jsem si to užil, skvělý pocit z těch sedmnácti dní mi kalí jen to, že jsme nehráli o dva zápasy víc, což jsme chtěli. Mexičané šampionát vyhráli, na což čekali už čtyři roky, takže to tak asi muselo být.

Co se vám líbilo nejvíc, setkání se zvířaty?

Bylo to zážitek na celý život, který si budeme pamatovat a můžeme jej pak vyprávět dětem, za mě úplně bomba. Na klokany jsme vyrazili speciálně na tamní hřbitov, což je jediné místo, kde jsou. Bylo super vidět, jak kolem nás skáčou. Delfíny jsme viděli v tamním akváriu, za kosatkami jsme vyrazili na otevřený oceán, což byl taky zážitek, i když Paděc s Novasem (útočník Ondřej Paděra a asistent trenéra Jiří Novák – pozn. red.) to asi viděli jinak, celé to prozvraceli. Pro ně asi nic moc. (smích)

Opět se rozjíždí Superliga malého fotbalu, nastoupíte za Most v neděli od dvou hodin doma proti Blanensku?

Nevím, ještě se rozhodne. Mám zablokovaný krk a nemůžu pořádně otočit hlavou. Čekám, jestli to povolí, v tom případě budu hrát, ale zatím jsem spíš ve stádiu, kdy to nepůjde.

- Jaroslav Kára -

Foto: Elizaveta Kuzenková

Další články

< předchozí strana | následující strana >
0 | 10 
0 | 100 | 200