Asociace malého fotbalu české republiky

Předváděli jsme fotbal, ne hokejovou nahazovanou, říká Kounovský o triumfu

13. 01. | 17

Altheim, Praha - Stejně jako na mistrovství Evropy v Maďarsku, kde pomohl k bronzové medaili, se Tomáš Kounovský i na další akci stal nejlepším střelcem české reprezentace malého fotbalu. Na mezinárodním halovém turnaji v rakouském Altheimu nasázel devět branek v sedmi zápasech, a výrazně se tak podílel na obhajobě vítězství národního mužstva.

Altheim, Praha - Stejně jako na mistrovství Evropy v Maďarsku, kde pomohl k bronzové medaili, se Tomáš Kounovský i na další akci stal nejlepším střelcem české reprezentace malého fotbalu. Na mezinárodním halovém turnaji v rakouském Altheimu nasázel devět branek v sedmi zápasech, a výrazně se tak podílel na obhajobě vítězství národního mužstva.

Do sítě Mölltalu se při výhře 7:1 trefil rovnou čtyřikrát. V semifinále dal dvě branky Riedu a pomohl k vítězství 5:0. Převzal cenu pro nejlepšího kanonýra turnaje. „Samozřejmě je to příjemné ocenění, ale vůbec si na ně nepotrpím. Celý život jsem byl záložník a pro mě bylo vždycky přední vítězství týmu, nikdy jsem střelce neřešil,“ pronesl Kounovský. „Když to budu srovnávat s Hanspaulkou a jinými soutěžemi, pokud se mi kdekoli podaří mít procentuálně jeden gól na zápas, jsem spokojený. Takže po tomto turnaji taky,“ uvedl devítigólový střelec.

Po základní části přitom opouštěli čeští reprezentanti hřiště se svěšenými hlavami, protože podlehli maďarskému celku Budafoki MTE Budapešť 1:3 a při shodném počtu bodů předpokládali, že díky lepšímu vzájemnému duelu postoupí Maďaři. Jenže na turnaji rozhodoval rozdíl ve skóre, který měli Češi i díky Kounovskému vyšší. „Opravdu jsme přesně neznali regule a podle pravidel v českých turnajích už bychom byli venku. Cítili jsme se zlomení, protože jsme vyřazení považovali za neúspěch, na druhou stranu nám regule pomohly. Vrátily nás do hry a uklidnilo nás, že jsme uspěli. Měli jsme dva zápasy na to ukázat, že jsme fakt lepší. Jak trošku spadly nervy, prokázali jsme, že dovednost a zkušenost byly na naší straně,“ pravil sedmatřicetiletý Kounovský.

Po snadném semifinále české reprezentační áčko obrátilo také finále, když před zaplněnou halou zdolalo domácí Altheim 2:1. „Rozhodla produktivita, padalo nám to tam všem, nejenom mně. Taky jsme si rychle zvykli na hru s mantinely a šlo o to, že jsme byli přece jen kvalitní tým, dokázali jsme soupeřům v zápasech s námi vnutit náš styl fotbalu. Brali jsme mantinely jen jako nouzové řešení, ne že je využijeme. Tolik jsme je ke hře nepotřebovali a snažili jsme hrát naši hru,“ doplnil.

V rozměrné altheimské hale s velkými bránami se hrálo pouze se čtyřmi fotbalisty v poli, ale hlavně s mantinely a plyšovým míčem. „Je to jiná zkušenost a pro mě strašně příjemná. O mantinely jsem hrál naposledy jako malý kluk, nepamatuji si ani, kdy naposledy. Na začátek roku šlo o nový zážitek a zároveň zajímavé srovnání s jiným fotbalem. Rakušané hrají živelně, takovým hokejovým stylem a bylo důležité, jak moc dokážeme hru zklidnit a předvedeme fotbal než jen hokejovou nahazovanou. S tímto stylem se nikde u nás člověk nesetká, máme čáry a musíme balon udržet ve hřišti. Kdežto Rakušané věděli, že s pomocí mantinelu na ně balon vždycky počká,“ srovnával subtilní kanonýr.

Zpočátku si zvykal také na odlišné chování plyšového míče. „Jde opravdu o něco jiného. Zatímco na umělce balon přestane skákat, tady se naopak každým dopadem zvednul výš. Plus se k tomu přidávala kombinace o mantinely, které využívali soupeři, Rakušané do toho prostě říznou a míč někam letí. Hlavně jsme se snažili dostat balon od mantinelu pod kontrolu. V prvním zápase jsem jednu, dvě šance neproměnil z toho důvodu, že mi spoluhráč přihrál o mantinel, což mě vůbec nenapadlo. Divil jsem se, proč mi míč rovnou nedal proti noze, místo toho využil zadní mantinel. První utkání jsem se s tím trošku srovnával, pak jsem si zvyknul,“ líčil tahoun pražského výběru, který vede DRFG Superligu malého fotbalu.

Na turnaji české áčko doprovázela také reprezentace do 21 let, která po jediné prohře vypadla v základní skupině a skončila šestá. „Někomu z kluků jsem přál, aby mu to tam padalo stejně jako mně. Pořád jsme dva české týmy, které hrají za jednu zemi. Nejvíc jsem si přál, abychom se potkali ve finále, to by bylo opravdu úžasné. Když to řeknu ze zkušenosti, u jedenadvacítky bohužel vyhrávalo nadšení před klidem, jenže to bývá pravidlo u všech mladých týmů, naši nejsou výjimka,“ podotkl útočník, který Hanspaulskou ligu hraje za tým Smutný potapěči.

Aktuálně nejlepší reprezentační střelec dal v podzimní části Superligy šest branek v sedmi střetnutích a určitě patří mezi kandidáty národního týmu pro mistrovství Evropy, které od 9. do 17. června hostí Brno. „Přiznám se, že na to vůbec nekoukám. Vzhledem k tomu, kolik mi je let a jak hraju, jsem šťastný za pozvánku na jakýkoli zápas. Samozřejmě vím o mistrovství Evropy a udělám všechno pro to, abych se do nominace dostal, ale snažím se vyhrát každý duel, na který jsem pozvaný. Nedívám se moc do dálky,“ dodal Kounovský.

 

- Jaroslav Kára -

Další články