Asociace malého fotbalu české republiky

Reprezentanti si díky Superlize zvykají na těžké zápasy, těší jejího šéfa Brejlu

30. 01. | 18

Pardubice – Přestože Superliga malého fotbalu má zimní přestávku, její představitelé nezahálejí. V Pardubicích se uskutečnilo tradiční zasedání grémia Superligy malého fotbalu, ve kterém zástupci jednotlivých oblastních svazů společně s čelními představiteli soutěže hodnotili podzimní část a připravovali mimo jiné jízdní řád jara.

„Tentokrát bylo schvalování termínové listiny určitě nejméně náročný bod celého grémia,“ pronesl ředitel soutěže Petr Brejla.

Co nového grémium přineslo?

Šlo o standardní zasedání před jarní částí ročníku 2017/2018. Na programu byla klasická témata, jako je zhodnocení uplynulé části soutěže a výhledy k další části. Dále se řešily otázky ohledně vybavení superligových týmů a celkové organizace. Stěžejním tématem je ale vždy odsouhlasení termínové listiny.

Jednání o termínové listině a její odsouhlasení bývá vždy poměrně vyhrocené. Bylo i tentokrát?

Neřekl bych, že bývá vyhrocené. Zkrátka každý tým se snaží pro sebe vyjednat nejlepší podmínky, které zase třeba úplně nevyhovují soupeři. Ale to rozhodně není nic, co se dá označit za nefér. Někdy jde spíš o formu takového jednání, která nemusí být úplně šťastná. Nicméně tentokrát bylo schvalování termínové listiny určitě nejméně náročný bod celého grémia.

Čemu to přisuzujete?

Jednoznačně výrazně zlepšenou komunikací mezi týmy, na kterou jsem apeloval při minulém grémiu a v lidské rovině větším pocitem sounáležitosti. Musíme si uvědomit, že jsme amatérský sport, který ale používá prvky profesionality, jako je celostátní soutěž. Není prostě možné, aby například Olomouc hrála v Mostě v pondělí v pět hodin odpoledne, když jen cesta tam zabere klidně pět hodin.

Součást odsouhlasení termínové listiny tvoří vždy nasazení televizních utkání, která živě přenáší kanál ČT sport. Na jaké zápasy se tentokrát můžou fanoušci malého fotbalu těšit?

Fanoušek malého fotbalu se v jarní části Superligy může opět určitě těšit na šest přímých přenosů. Bohužel tyto zápasy ještě nebyly přímo určeny. Je to dáno tím, že společně s Českou televizí najíždíme na nový model obsazovaní televizních utkání. Jasněji v tomto ohledu má být v příštích dnech.

Superliga malého fotbalu po jarní části ukončí třetí ročník, v září potom načne již čtvrtý. Jak coby její zakladatel vnímáte, kam se soutěž posunula?

Předně bych uvedl, že Superliga není můj vlastní projekt, ale projekt Asociace malého fotbalu České republiky, kdy jsem pověřen ji řídit. To, že jsem autor konceptu a dokázal jsem jím přesvědčit správní radu asociace, je věc druhá. Za sebe Superligu vnímám tak, že je to projekt všech zúčastněných a obzvlášť těch, kteří na ní pracují a věnují jí drahocenný čas.

A jak projekt po této době vidíte?

Toto tříleté období mě naplňuje optimismem, protože ještě před prvním ročníkem se v nemalém měřítku objevoval názor, že Superliga v celostátním konceptu nepřežije ani rok, nebo nebude odehrána část zápasů pro nedostavení se soupeře a podobně. Nic z toho se nakonec nestalo a bylo do této doby odehráno všech sto čtyřicet utkání. Nicméně všichni víme, že je toho hodně co zlepšovat.

Pomáhají vám zkušenosti z předešlých let vymýtit její nedostatky?

Jednoznačně. Největší chyba by bylo myslet si, že všechno je dokonalé, a řídit Superligu z teplé kanceláře elektronicky. Vše, co se společně s grémiem a Asociací malého fotbalu České republiky snažíme zlepšit, vychází z osobní zkušenosti, kterou mám na základě toho, že se snažím být všemu fyzicky přítomen. Dva roky mě trápilo vyhlašování Superligy, které bylo nedostatečné a nedůstojné. Když jsme to probírali v oblastech, z těchto diskuzí vyšel Galavečer malého fotbalu, který se nakonec stal nejen ukončením superligového ročníku, ale obecně celého ročníku malého fotbalu v České republice.

V červnu a v říjnu oslavila velké úspěchy česká seniorská reprezentace, jaký podíl na tom má Superliga malého fotbalu?

Upřímně řečeno nevím, jestli na těchto mimořádných úspěších má podíl, protože vyhrát mistrovství světa musíte nakonec na hřišti. Tam je to o týmu, o trenérech, o nastavených podmínkách a tak dále. Ale myslím si, že Superliga dává našim reprezentacím unikátní výhodu v tom, že je to jediná celostátní soutěž v Evropě a druhá na světě. Hráči do našich reprezentací vstupují ze Superligy zkušenější, sehranější, zvyklí na těžké zápasy, na tlak a především na televizní kamery a určitý mediální zájem. V tom vidím velkou výhodu.

Splňuje tedy Superliga cíl v tom, aby rekrutovala hráče do národních týmů?

Samozřejmě trenéři mají větší přehled o hráčích, jejich kvalitě a momentální formě. Na druhou stranu není dobré si myslet, že pokud dostanu šanci v Superlize, jsem automaticky reprezentant. Superligu v současnosti hraje aktivně 283 hráčů, prošlo jí celkem 692 fotbalistů a do národního týmu může být dle regulí Evropské i Světové federace malého fotbalu na závěrečnou akci mistrovství Evropy nebo světa povoláno maximálně patnáct až osmnáct hráčů. Navíc není podmínka, že reprezentaci tvoří výhradně hráči ze Superligy. I když z logiky věci je to lepší.

Zdvihá podle vašeho názoru vzrůstající úroveň Superligy malého fotbalu úroveň české reprezentace?

Ano, jsou to spojené nádoby. Každý úspěch reprezentace se vždy projeví v Superlize a naopak. Proto jsou všechny tyto úspěchy důležité.

Mají další hráči v celostátní soutěži potenciál pro budoucnost českého áčka i národního týmu do 21 let?

Nedovolím si mluvit za A tým, ale troufnu si tvrdit, že rozhodně ano. Samozřejmě vždy záleží na hráči samotném, jak je aktivní a jak se mu daří. Nicméně každý národní tým prochází postupnou, nebo celkovou generační výměnou, takže šance vždy nějaká existuje. U juniorky je to trochu jiné, tam pracujeme jen s použitelnými ročníky ve dvouletém cyklu, takže tam se jedná o určitou matematiku. Ale zatím ne na úkor kvality.

- Jaroslav Kára -

Další články