Ani na vteřinu jsem neváhal, říká kanonýr Paděra. Povede český národní tým do 23 let

Teď boskovického rodáka čeká pořádná jízda. S Blanenskem, kde je hrající kouč i kapitán, v pondělí vstoupí do čtvrtfinále play-off Superligy malého fotbalu proti Hanspaulce Praha. Na začátku června bude s českou reprezentací bojovat na evropském šampionátu v Bosně a Hercegovině a v září povede v roli trenéra český výběr do 23 let na mistrovství světa v Chorvatsku. „Přál bych si s Blanenskem postoupit do medailových bojů v Českém Dubu a s reprezentací udělat po pár letech medaili na Euru. Vzhledem k tomu, že mám ale nejvyšší cíle, budu spokojený, když s Blanenskem vyhrajeme Superligu, s reprezentací v Sarajevu vyhrajeme mistrovství Evropy a na podzim se s U23 staneme mistry světa,“ prohlásil Paděra.

Ondřej Paděra na mistrovství světa ve Spojených arabských emirátech. Foto: WMF

Do play-off Superligy malého fotbalu jdete s Blanenskem za čtvrtého místa východní skupiny. Jak vnímáte takovou výchozí pozici?
Jsme rádi, že jsme v play-off. Myslím, že nehraje roli, ze kterého místa jdeme. Kdybychom skončili na prvním, nebo druhém, bylo by lepší, že bychom odvetu měli na domácím hřišti, ale z těch soupeřů si moc nevyberete. Je to pro nás první splněný cíl, že jsme se dostali do play-off, a pokusíme se jít ještě o krok dál.

V jarním pokračování soutěže jste porazili ostravský Baník 3:0, podlehli 3:5 výběru PAMAKO Pardubice a na závěr jste si odvezli příděl 2:11 ze hřiště Olomouce Mighty Ducks. V jakém rozpoložení se nacházíte před play-off?
Pro nás byl klíčový první zápas s Baníkem, uvědomovali jsme si, že je to pro nás alfa a omega, pokud chceme postoupit do play-off, musíme ten duel zvládnout. To se povedlo, Baník jsme doma porazili. S Pardubicemi jsme doma hráli vyrovnaný zápas, bohužel jsme ho nezvládli, takže jsme počítali, že poslední kolo budeme hrát o všechno v Olomouci. Jelikož však zápas Ostravy s Olomoucí skončil kontumačně, domluvili jsme se s některými kluky, ať pošetří síly na čtvrtfinále. V Olomouci jsme tak prohráli, věděli jsme, že nemůžeme skončit líp ani hůř.

Ve čtvrtfinále vás čeká pražská Hanspaulka, vítěz západní skupiny. Kudy povede cesta k úspěchu?
Praha vyhrála západní skupinu, my jdeme ze čtvrtého fleku, takže favorit je podle papírových předpokladů jasný. Nenecháme to však Hanspaulce zadarmo, pokusíme se přes ni přejít dál a nemyslím si, že je to nehratelné. Vím, že Praha má kvalitní hráče, spoustu reprezentantů, takže cesta povede přes domácí zápas, který bezpodmínečně potřebujeme zvládnout, potom se v odvetě může stát cokoli. Věřím, že jsme v pondělí doma schopní vyhrát a bude důležité, v jakém složení pojedeme do Prahy. Mám přislíbeno, že spousta hráčů pojede i na odvetu. Doufám, že se to nezmění, ale jsem obezřetný, pořád zbývá dost času. Snad v pondělí zvládneme domácí zápas, pojedeme v silné sestavě do Prahy a co nejvíc ji potrápíme. Přál bych si, aby to dopadlo co nejlépe pro nás.

Opět nechybíte ve finální patnáctičlenné nominaci na mistrovství Evropy, které od 1. do 9. června hostí Sarajevo. Co to pro vás znamená?
Mám velkou radost, potěšilo mě, že jsem zase ve finální patnáctce. Už se to blíží, ale mám nyní v hlavě čtvrtfinále s Prahou. Na Euro se samozřejmě chystám a věřím, že uděláme nějaký úspěch, že dovezeme medaili. Po letech půstu by to chtělo, naše malofotbalová země si to zaslouží. Nominace si vážím, rok od roku je těžší se tam dostat, kluci jsou o patnáct, šestnáct let mladší, takže mám velkou radost a důvěru realizáku se budu snažit splatit. Hlavně si přeji, abychom udělali nějakou medaili, ideálně se zlatou barvou.

Před startem jarní části jste se stal reprezentačním trenérem týmu do 23 let. Jak vám to zní?
Nabídka pro mě znamená velkou důvěru ze strany Asociace malého fotbalu, čehož si hrozně moc vážím. Popravdě se nepovažuji za nějakého velkého trenéra, na druhou stranu jsem v malém fotbale vyhrál vše, co se dalo, a tudíž si myslím, že mám mladým hráčům co předat. Nabídka mě moc potěšila a beru ji jako odměnu za veškeré úsilí, které jsem do malého fotbalu posledních deset let vložil. Zároveň vnímám jako velký závazek tuhle důvěru nezklamat.

Váhal jste, zda nabídku přijmout?
Ani na vteřinu jsem neváhal. Myslím si, že nabídka trénovat jakýkoli reprezentační výběr v jakémkoli sportu se neodmítá, a u mě to nebylo jinak.

Můžete pokračovat v reprezentačním áčku nadále i jako hráč, nebo vás koučování už do hráčské role nepustí?
To, že jsem přijal tuhle nabídku, pro mě určitě neznamená, že v reprezentačním áčku chci hned skončit. Samozřejmě si uvědomuji, že věk nelze zastavit a že v reprezentačním áčku už nebudu bůhvíjak dlouho. Nicméně o nominaci na červnové mistrovství Evropy v Sarajevu jsme se rval, protože i vzhledem k nedávnému světovému šampionátu ve Spojených arabských emirátech cítím, že jsem týmu ještě platný a mám mu co dát. Dost pravděpodobně to může být pro mě poslední šampionát a udělám vše jako vždy, abych byl připraven.

Máte nasledovanou kategorii do 23 let a víte, z koho vybírat na reprezentační srazy?
Lhal bych, kdybych tvrdil, že mám o této kategorii velký přehled. Je to pro mě zatím ještě čerstvá informace, ale jsem přesvědčený, že vybírat budeme z velké kvality. Už jen to, že se bavíme o kategorii do 23 let je pro mě signál, že se jedná o hráče dle mého v nejlepším fotbalovém věku. Česká republika vždy disponovala a věřím, že stále disponuje, obrovskou kvalitou v tomto sportu. Tím, že stále aktivně hraji Superligu malého fotbalu a na hřišti se potkávám i s hráči, kteří můžou působit ještě v této kategorii, jsem celkem v obraze, že vybírat by mělo být z čeho. Byl jsem na kvalifikaci této věkové kategorie v Pardubicích a určitě mám v plánu navštívit i Superfinále v červnu v Českém Dubu, kde by se nám mělo představit to nejlepší z celé republiky.

Česká juniorská reprezentace má za sebou velké medailové úspěchy, vyhrála mistrovství světa i Evropy do 21 let, na světovém šampionátu do 23 let skončila druhá. Je to pro vás závazek?
Závazek je pro mě už jen to, že mám tu čest koučovat tento reprezentační výběr. Samozřejmě dobře vím, že v předchozích letech juniorka zaznamenala medailové úspěchy a určitě na ně chceme navázat. Zatím moc nedovedu odhadnout, jaká kvalita proti nám na světovém šampionátu bude stát, ale jsem přesvědčený, že jako Česká republika patříme v tomto odvětví k absolutní světové špičce a povinnost nám velí hrát o nejvyšší příčky.

Hráči do 23 let od vás nejsou věkově příliš vzdálení. Budete mít patřičnou autoritu a budou vám hráči tykat?
Je pravda, že hráči ke mně budou mít věkově blízko, ale jestli mi budou vykat, nebo tykat, nad tím jsem vůbec nepřemýšlel. Stoprocentně raději preferuji tykání a myslím si, že na této úrovni by to neměl být rozhodující faktor. V reprezentačním áčku jsme udělali největší úspěchy tím, že jsme byli jako jedna rodina a každý věděl, jakou má v týmu roli. Táhli jsme za jeden provaz, byli jsme pokorní a jeden za druhého v týmu bychom nechali život. To stejné chceme přenést i do této věkové kategorie a do finální nominace na světový šampionát budeme hledat nejen výborné fotbalisty, ale i charakterově typy, o kterých budeme vědět, že jsou schopni tyhle atributy splňovat. Není žádné tajemství, že státy jako Mexiko, Brazílie nebo například Španělsko mají individuálně lepší hráče než my, ale v minulosti jsme je dokázali udolat jako tým. A to je v našich podmínkách jediná cesta, jak být úspěšní.

Vrcholem sezony bude podzimní mistrovství světa do 23 let v Chorvatsku. Budete mít dost prostoru na seznámení a přípravu s týmem?
V tuhle chvíli úplně nedokážu říct, protože jak už jsem zmínil, je to pro mě stále čerstvá funkce, takže zatím přesně nevím, jaké budou možnosti.

Jak si vyhovíte v trenérské roli s asistentem Stanislavem Maříkem, rozdělíte si nějak pravomoce?
Na tuhle spolupráci se moc těším. S Mářou jsme spolu začínali v áčkové reprezentaci v roce 2014, byli jsme spolu u těch největších úspěchů a věřím, že si za áčkovou reprezentaci spolu ještě zahrajeme. Jsme velcí kamarádi a když jsem si měl zvolit asistenta, byl jednoznačně první volba. Jsem moc rád, že nabídku také přijal, protože je to borec, který má rovněž plno zkušeností a mladým hráčům má hodně co předat. Určitě to neberu tak, že by měl být můj asistent, ale budu chtít, abychom pravomoce měli naprosto stejné. Myslím, že na fotbal máme hodně podobný názor a vidíme jej stejně, takže věřím, že to bude fungovat.