Jako každý normální člověk se učím, říká reprezentační kouč Levčík

Reprezentační trenér Patrik Levčík.

Jaká pozitiva a také negativa vám přineslo první přípravné utkání?Za klad utkání určitě považuji ofenzivní fázi, kde jsme byli nebezpeční, měli jsme hodně situací. Líbilo se mi, jak jsme se tlačili do branky a nebáli se zakončovat z dálky, což bylo plus, říkali jsme si to i v kabině. Jako zápor bych zatím klukům vytkl přebírání hráčů v obranné fázi a trochu lepší komunikace by tam mohla být, ale to je normální, protože ještě nejsme tolik sehrání.

Pozvali jste na sraz dvanáct hráčů, začíná vám krystalizovat finální nominace na květnové mistrovství světa do ázerbájdžánského Baku?
Nějakým způsobem už širší kádr zužujeme, nicméně nominaci někdy ovlivní zranění jako u Pepy Stránského, o kterého jsme momentálně přišli, ale byly tam i jiné omluvenky. Snažíme se tvořit pětky tak, aby si hráči vyhověli a viděli jsme souhry, ale nemyslím si, že to byla finální nominace.

Daří se vám na hráče přenášet styl, který po nich chcete?
Měli jsme strategii, že na začátku jsme jim nechávali trochu volnosti, abychom je líp poznali, jaké mají návyky, dobré i špatné, jaké mají charakterové vlastnosti na hřišti. Myslím si, že teď si to nějak sedá, měli jsme první přátelák, který nám hodně ukázal. Myslím, že se tým víc semknul a přenášení už je mnohem intenzivnější.

Jak si užíváte roli trenéra reprezentačního áčka?
Je to pro mě velká výzva. Jako každý normální člověk se učím, beru to se vším respektem a snažím se k tomu přistupovat nejlíp, jak umím.

Jaký další program čeká národní tým?
V únoru budeme mít zase přípravný sraz, kde si řekneme nějaké plusy a minusy z utkání s Ukrajinou. V březnu bychom potom vyhlíželi další přátelské utkání s některou zemí.