Koudelka přihrává, Paděra střílí. Dvojice z Blanenska hrála na čtvrtém mistrovství světa

Ondřej Paděra.

S národním týmem malého fotbalu absolvovali jako jediní už čtvrtý světový šampionát. Ze Spojených arabských emirátů se však vrátili zklamaní, český celek vypadl s Kazachstánem ve čtvrtfinále po penaltovém rozstřelu. „Bolí to pořád. Bavím se se spoustou lidí od svého návratu a zklamání stále cítím. Na druhou stranu mám ze šampionátu celkově pozitivní dojem, hlavně z toho, jaký malý fotbal jsme tam předváděli,“ řekl český útočník Paděra.

Ve čtvrtfinále vedl český celek už 3:1, jenže Kazaši srovnali a poslali duel do penaltového rozstřelu. Ve třetí sérii mohl rozhodnout Koudelka, jenže nedal. „V první fázi jsem si říkal, že to jen narvu ranou, ale jak jsem se rozbíhal, hlava mi nějak sepla a vzpomněl jsem si, že jsem všechny penalty v malém fotbale dal na pravou stranu. Vždycky se říká, že první myšlenka je nejlepší, asi tady hlava nezafungovala. Najednou jsem to změnil a penaltu jsem kopl blbě, v ideální výšce pro gólmana,“ kál se Koudelka.

V páté sérii pak selhal Richard Svoboda a do semifinále šel Kazachstán. „Zklamání mě ani doma moc nepustilo, protože si myslím, že kdybychom postoupili přes Kazachy, hráli jsme finále. Za stavu 3:1 ve čtvrtfinále jsme na chvilku vypadli z role, což nás stálo postup. Možná za to mohla nováčkovská daň. Už je to však za námi a pozitivum vidím aspoň v tom, že tým se poskládal kvalitně a do budoucna má velkou perspektivu,“ sdělil Koudelka.

Zlepšení oproti loňskému mistrovství Evropy v Košicích je výrazné. „Tam jsme s Rumuny vypadli ve stejné fázi, ale fotbal byl z naší strany nedívatelný. Myslím, že jsme si napravili reputaci, bylo to o něčem jiném. Mám zpětnou vazbu od lidí, že jsme hráli atraktivně. I ti, kteří malý fotbal nesledují, byli mile překvapení a říkali, že je to vtáhlo víc než velký fotbal, protože se furt něco dělo,“ popsal pětatřicetiletý Paděra.

V reprezentační historii malého fotbalu nikdo nenastřílel víc branek než on, ovšem o nominaci do Ras Al Khaimah musel tentokrát bojovat víc než obvykle. „Ani předchozí roky jsem neměl jistotu ze strany vedení, že jedu. Byl jsem pokorný, nohama na zemi, nikdy jsem to nebral jako tutovku a letos to bylo stejné,“ podotkl.

Na mistrovství světa dokázal, že je pro český národní tým stále platný. V pěti zápasech vstřelil pět branek, nikdo jich nedal víc. „Lhal bych, kdybych řekl, že mi to je jedno. Mám radost, že se mi na šampionátu docela dařilo. Jsem rád, že jsem realizačnímu týmu splatil důvěru za nominaci. Nejel jsem tam však dělat individuální statistiky, ale pro týmový úspěch, což se nepovedlo,“ hlesl kapitán a trenér Blanenska v Superlize malého fotbalu.

Paděra přitom uvažoval, že ve Spojených arabských emirátech uzavře reprezentační kariéru. „Odjížděl jsem tam s tím, že je mi pětatřicet a pravděpodobně to bude můj poslední šampionát. Ale teď je ve mně pozitivní energie i přes vypadnutí a nemám chuť končit. Myslím, že mám týmu pořád co dát. Dokud budu zdravý a bude o mě zájem ze strany realizačního týmu, mám chuť dál reprezentovat,“ vzkázal.

Jan Koudelka (uprostřed).

I jemu prospělo, že ve Spojených arabských emirátech opět nastupoval po boku dlouholetého parťáka Koudelky. „Stoprocentně. Jsem rád, že jsme v Emirátech potvrdili, že když hrajeme spolu, jsme silní. Na druhou stranu Koudy je vynikající fotbalista a vyhoví si s kdekým,“ hlesl.

Znají se od žákovských kategorií z Boskovic, ale nastupovat spolu začali až jako dospělí. V malém fotbale svou souhru dovedli téměř k dokonalosti. „Jsme na sebe zvyklí, za ty roky víme, co od druhého můžeme čekat. Přesně vím, kde se bude pohybovat,“ potvrdil jedenatřicetiletý Koudelka.

Ten většinou přihrává, kanonýr Paděra střílí góly. „Ne že bychom to tak měli rozdělené, ale ve většině případů to tak je. Koudy je rychlostní typ, dokáže přejít jeden na jednoho, já spíš zakončuji, spoléhám na výběr místa. Jsme sladění a většinou to vychází tak, že on má víc asistencí a já víc gólů,“ řekl Paděra.

Oba by měli nadále patřit k tahounům české reprezentace. „Mladí mají kvalitu, ale vždy je potřeba mít v týmu někoho zkušenějšího. Uvidíme, zda to budu já, či někdo jiný. Když bude zdraví a všechno fungovat, jsem otevřený všemu. Klukům jsem psal, že mi i za tak krátkou dobu přirostli k srdci. Tým má potenciál a můžeme se posouvat všichni dál, včetně mě,“ doplnil Koudelka, který na šampionátu vstřelil dva góly ve třech utkáních.

Od neúspěchu se může mladý český celek odrazit do dalších let. „Pro spoustu kluků to byl první velký turnaj, takže potenciál tam je. Sice jsme vypadli, ale i to může pomoct týmu, který je de facto nový. Posune nás to někam dál, abychom z toho těžili za rok nebo za dva. Medaile by teď byla skvělá, jenže když už se stalo, že jsme vypadli ve čtvrtfinále, může to všechny posunout, abychom byli silnější. Ve čtvrtfinále hrály kromě Spojených arabských emirátů jen týmy z Evropy, se kterými se utkáme i na evropském šampionátu,“ poznamenal Koudelka.